|
|
Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Řeholní kanovníci.
Buben, Milan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o řádech řeholních kanovníků, které na našem území působily nebo stále ještě působí (řeholní kanovníci sv. Augustina, řád premonstrátů a antonité). Pozornost je věnována nejen vzniku a dějinám jednotlivých řádů ve světě i v českých zemích, ale také jejich představitelům, světcům či řeholním domům, stejně jako uměleckým památkám, za jejichž vznik uvedeným řádům vděčíme.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Obnova augustiniánského laického společenství v Čechách po roce 1989
Šárová, Marie ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Křišťan, Alois (oponent)
Tématem práce Obnova augustiniánského laického společenství v Čechách po roce 1989 je vývoj komunit augustiniánských laiků na území České republiky po obnově řeholního života koncem 20. století. Tento vývoj práce sleduje v kontextu událostí ve společnosti a církvi. Ve stručnosti je zde představen řád svatého Augustina, jeho historie, řehole a spiritualita včetně jeho laické komunity. K porozumění procesu obnovy je využito komparace situace v Čechách se situací na území Itálie, kde řeholní život probíhal kontinuálně.
|
|
|
Exhortatio ad canonicos regulares de vicio proprietatis: řeholníci a majetek v pozdním středověku
Strnadová, Kristýna ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Obsahem práce je edice textu Exhortatio ad canonicos regulares de vitio proprietatis z rukopisu III D 16 uloženém v Národní knihovn R v Praze, jenž p vodn pat il do knihovny bývalého kláštera augustinián kanovník v Roudnici nad Labem. Edice byla vytvo ena celkem z osmi rukopis a z dalších dvou rukopis byla vytvo ena samostatná edice paralelního textu. Sou ástí je i základní popis jednotlivých rukopis a analýza textu, zkoumající jeho p vod a propojení s dalšími traktáty o majetku ze 14. a 15. století a souvislost s Jind ichem z Hassie. Práce též zahrnuje volný p eklad daného traktátu.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Roudničtí augustiniáni - knihovna a dílo
Nováková, Adéla ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je studium středověké knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Nejprve se budeme krátce zabývat historií kláštera. Tento klášter založil pražský biskup Jan IV. z Dražic v roce 1333. Klášter vzkvétal, byl podporován nejvyššími církevními představiteli, ale byl zničen v roce 1421 během husitských válek; kanovníci uprchli do Německa (Erfurt) a do Polska (Vratislav, Zaháň). K historii kláštera v Roudnici máme poměrně velké množství pramenů; dochovaly se významné dokumenty z klášterní knihovny, a to především statuta kláštera, klášterní nekrologium a diplomatář. Dále se budeme věnovat klášterní knihovně. Při studiu knihovny vycházíme především ze zkoumání samotných rukopisů, dále ze záznamů v klášterním nekrologiu a z dalších nepřímých pramenů. Bohužel v současné době nemůžeme zrekonstruovat celý obsah knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici, ale přesto jsme schopni identifikovat více než sto padesát rukopisů, které byly součástí této knihovny. Dnes jsou tyto rukopisy většinou uloženy v Knihovně Národního muzea a v Národní knihovně České republiky v Praze. Můžeme tedy říci, že knihovna kláštera v Roudnici měla působivou sbírku textů různého žánru i obsahu, nicméně většina rukopisů byla teologického obsahu. Známe rovněž některé autory, kteří v roudnickém klášteře...
|
|
|
Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Řeholní kanovníci.
Buben, Milan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o řádech řeholních kanovníků, které na našem území působily nebo stále ještě působí (řeholní kanovníci sv. Augustina, řád premonstrátů a antonité). Pozornost je věnována nejen vzniku a dějinám jednotlivých řádů ve světě i v českých zemích, ale také jejich představitelům, světcům či řeholním domům, stejně jako uměleckým památkám, za jejichž vznik uvedeným řádům vděčíme.
|
host ::
RSS.